To, co popisuješ, není nijak specifické pro web. Důsledky jsou totiž naprosto stejné jak pro web, tak pro textové procesory. A dokonce jsou stejné, jak pro automatické, tak pro ruční číslování.
Jakmile se totiž dokument vytiskne, je úplně jedno, zda byl vytvořen v textovém procesoru nebo v HTML, číslování se nebude měnit ani v jednom případě. A dokud je dokument dostupný v elektronické podobě a může se nadále upravovat (ať již se jedná o vystavený wordovský dokument nebo o HTML), pak při změně dokumentu dojde opět k přečíslování v obou případech, je skutečně jedno, zda je dokument v textovém procesoru nebo v HTML.
Ono v tomto případě dokonce ani nezáleží, zda je číslování řešeno automaticky nebo ručně. V obou případech při změně dokumentu bude obsah přečíslován (rozdíl je jen, že u automatického číslování to proběhne automaticky, u ručního číslování to autor dokumentu provede ručně, aby zachoval správné pořadí čísel).
Pravda je totiž taková, že číslování (a to jakékoli, ať již automaticky generované nebo ruční) se nehodí (a svou podstatou není určeno) pro odkazování mezi dokumenty, jejichž obsah se může nadále měnit, k tomu je zapotřebí zvolit jiných nástrojů (Word myslím používal pojmenované záložky, web má své kotvy).
Naopak se číslování používá pro odkazování uvnitř dokumentu (u něj je to celkem běžné a použili to i Hakon a Bos, jak jsem psal výše), protože je snazší a člověku bližší. Je jednodušší napsat "najdete to v kapitole 8.2" nebo "najdete to na stránce 4" (ano i číslování stránek je ve své podstatě automatické číslování) než říkat najdete to v kapitole s názvem "Důležitý závěr" nebo najdete to na stránce začínající nadpisem "Úvod" (takhle napsané to možná vypadá komicky, ale kotvy fungují přesně takhle).
