Názory k článku
Graceful degradation vs. progressive enhancement

velmi pekny clanek, diky

Souhlasím s autorem, dávám rozhodně přednost technice "postupného vylepšování". U webu začínám se základní funkcionalitou na úrovni holého HTML a postupně přidávám CSS, JS atd. coby nepovinná rozšíření. Nic není černobílé, jsou případy, kdy dám přednost druhému způsobu – např. u RIA bez požadavku na funkčnost bez JS, tam pracuji rovnou s plnou funkcionalitou a ve finále doplním redukované funkce či rovnou odříznu nevyhovující klienty. Ale to jsou spíš výjimky, u většiny webů jedu "odspodu", postupným přidáváním funkcí, které jsou koncipovány jako nepovinné nadstavby. Osvědčilo se mi to jako nejefektivnější postup.

Ono slovo "graceful" znamená mj. elegantní, uhlazený, vybraný -- a o to tady myslím jde -- udělat tu degradaci tak, aby to nerušilo, netvrdilo uživateli něco, co u něj není pravda, nenutilo jej dělat něco co nechce. A to je obvykle docela těžké, takže je lepší na to jít z druhé strany...

Ano znamená, já jsem se kdysi dávno pokusil přeložit graceful degradation jako "uhnívat s elegancí", ale nesetkalo se to s úspěchem 8-)

Jinak ti staří webdesigneři patrně dají v životě přednost graceful degradation, už jen podle následujícího stripu: http://www.socialsignal.com/news/2007/08/14/thats-how-i-want-to-go

Škoda, že jsem si na tenhle vtip nevzpomněl dřív. Takhle jsem ho do článku přidal až teď.

Rozdíl totiž (IMHO) není ve výsledku toho procesu, ale ve způsobu, jakým se k tomu výsledku dojde - progressive enhancement začne s čistým HTML funkčním všude, graceful degradation začne s dokonalým UI, ale postupně se oba propracují ke stejnému výsledku (klidně i se stejným kódem).

Šlo by najít nějaké historické odkazy? Ono u těchhle uměle zavedených termínů je problém s argumentací pomocí pocitů "já to vnímám takhle". Byly zavedeny uměle (někdo je někdy definovat). Termín se pak začne používat a vyzrávat (nebo postupně degradovat 8-)). Otázka zní: jsme schopní najít, kdo prvně začal (aspoň orientačně to "kdo prvně") používat termín v tomhle kontextu? Třeba pak vystopujeme i proč. Jinak je těžké v téhle diskusi pokračovat (já si mohu pod tím termínem představit tucet věcí a Franta od vedle zas něco jiného)

Tak slovníky ten termín znají a překládají jako "omezený provoz", jenže ani to pořádně nevystihuje podstatu.

Anebo také "spanilé zbavení úřadu" 8-)

Nikdy jsem nepřemýšlel, jak ty weby vlastně dělám, ale zjišťuju, že nejraději používám třetí metodu: Degraded :-)

Jde o to, že většina "prožitků" z webu 2.0 pouze obtěžuje. Podle mého názoru mají uživatelé raději, když se web chová předvídatelně, a tudíž vždy stejně. Například upload souborů: 1. vyberou soubor, 2. stisknou submit, 3. stránka se načte znovu změněná -> pokud ale hned po vybrání souboru se tento sám uploaduje a stránka se okamžitě změní, začnou zmatkovat, protože si třeba uvědomili, že chtěli jiný soubor, stisknou Zpět a ono je to dostane úplně někam jinam...

Chci říct, že je to pořád jenom "starý stejný blbý web", ať se mu módně říká "web X.Y", "zážitkový web", nebo se o něm mluví v jiných moderních pojmech. Přeji příjemný prožitek z webu!

.. chvilku si odpocinout od ilikethis?

Nerad bych byl za Howeena a další individua, ale tyto dvě (svým přístupem odlišné) metody mi stále splývají. Osobně se klaním ke graceful degradation, vždycky jsem jí zastával, aniž bych věděl, že to má nějaký název. V praxi to pro mě znamená, že web musí být plně funkční i bez Javascriptu a sémanticky správný, pokud někdo browsí s vypnutým CSS, případně dát správné barvy elementům, pokud uživatel browsí se zapnutým CSS, ale bez načítání obrázků. Jiné rozdíly web mít nemůže, musí všude vypadat stejně, kvůli klientovi. On chce, aby i ve svém IE6 měl všechny ty grafické serepetičky, co si grafik ve Photoshopu vymyslel.

Progressive enhancement, zdá se mi, nemačká z nemoderních browserů maximum. Vždyť i v IE6 jde zpracovat jakýkoli grafikův nápad. Vždyť je jedno, jestli použiji moderní CSS3 features, které nejsou rozšířené a tudíž je nikdo neuvidí, všechno jde udělat i pomocí starších a méně praktických selektorů. Důležitá je funkčnost (i designu, i webu jako struktury) a ta musí být všude stejná. Lidé s Javascriptem uvidí obrázek v Lightboxu, lidé bez něj klasicky v panelu prohlížeče. Klienta nezajímá, jestli rohy udělám v CSS3 nebo pomocí obrázků, on je chce vidět v každém prohlížeči.

IMHO - Pokud bych bral progressive enhancement důkladně, musím se v závěru dostat do pozice, kam bych se dostal s graceful degradation. Neumím si představit featuru, kterou bych v nemoderním prohlížeči (čti: IE6) neuměl zpracovat...

To je jen můj názor. Jsem oproti ostatním diskutujícím a hlavně autorovi článku relativně laik (Honza aka Zahon je můj velký CSS guru ;)), ale s webdesignem pracuji a schopný web vytvořit dokážu. Progressive enhancement je zajímavá myšlenka, nicméně v praxi a komerčním sektoru nepříliš použitelná a náročnější.

Pochválit někoho, třeba protože si ho vážím, na tom není nic špatného. Ano, někdy je to těžké a vyžaduje to trochu odvahy, ale jedná se většinou o pěkné vyjádření emocí, bez ohledu na to, zda to všichni ostatní pochopí nebo ne.

Mete, zkus si projít většinu článků zde na Zdrojáku a udělej si rešerše komentářů. Dobrá polovina z nich je opravdu jen ve stylu "skvělé díky", což jsou komentáře asi tak přínosné, jako "první", "druhý" až n-tý.

A je to možná jen specifikum Zdrojáku, že se v komentářích leze hlavně autorům do zadku, zatímco na sousedním Rootu se normálně diskutuje a nikdo tam autorům do zadku neleze. A možná jen proto, že zatímco do webdesignu dnes "dělá" každý nevycválaný čtrnáctiletý puboš, tak na provoz serveru s XY je přece jen kus té inteligence a mentální vyspělosti potřeba.

Odkdy je poděkovat na obtíž? Komentář První, Druhý... atd nevypovídá nic o kvalitě článku. Poděkování za článek jest odezvou od čtenáře, kterému stálo za to obětovat tu trochu času, aby pár zdvořilostních slůvek napsal. Autora jistě potěší a může ho to motivovat k napsání dalšímu článku.

Pokud mám co říci k problematice, vyjádřím se. Pokud mne článek oslovil a obohatil - poděkuji. Pokud s ním nesouhlasím, napíšu proč a v čem. Ne každý, kdo poděkuje, se chce vyhřívat v autorově rektu.

K článku: Já osobně preferuji postupné přidávání život zpříjemňujících prvků. Na stejnou horu se dá dostat více cestami a tato mi vyhovuje.

Jen malá reakce: nevím zda-li jste někdy nějaký článek psal, ale když někdo píše článek tak mu to nějakou tu hodinu zabere. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud někdo napíše: Ok, dobrý článek, dík. Tak to potěší a vím že těch pár obětovaných hodin za něco stálo.

Vy uvádíte za příklad server root.cz. Já vám oproti tomu dám příklad 99% zahraničních serverů, kde čtenáři pokud se jim článek líbí vyjádří dík.

Ono jakkoli se na to díváte, poděkování je slušnost, ne slabost.

A co si myslím já? Že je proklatě jednoduché si dát jako avatara kreslenou postavičku a jako jméno prapodivnou přezdívku. Dejte si tam vlastní fotku a svoje skutečné jméno, alespoň ukážete že si skutečně za svými komentáři stojíte.

Takhle mi nezbývá myslet si nic jiného než že jste srab.

Skoro mi to připadá, že Vám za Vaši práci nikdo řádně nepoděkoval. Tak snad za všechny slušné a bez sarkasmu a ironie!, která by v této reakci mohla být cítít:

"Zcela upřímně - a bez jakýchkoliv vedlejších narážek na cokoliv - já Vám děkuji za Vaši práci v CZille. Setkával jsem se tam s Vámi v příspěvcích a mnohokrát mne navedly na správnou cestu, jak problém úspěšně vyřešit. Ať už jste František Kadlec nebo Brunhilda Volopichová, dík ;-)."

A k těm děkovacím komentářům - podle mne je lépší plná diskuze komentářů, než nic. Alespoň je vidět, že to někdo četl a že mu to pomohlo 87).

Ne, jen necítím potřebu stát si za svým názorem, pokud vím a umím si připustit, že existují zasvěcenější. A chci se zlepšovat a učit se nové věci.

Přemýšlel jsem nad tím a potřebuji upřesnit pojmy, na příkladech:
Je GD o tom, že poskytnu např. odkaz na vytisknutí stránky, který povede na novou stránku se stylopisem pro tisk a díky window.print() v body->onload se lidem se zapnutým JS rovnou zobrazí i dialog tisku? Lidé bez JS dostanou výsledek stejný, ale čeká je klik navíc, do nabídky prohlížeče.
PE - Dělám veliký formulář. Lidem s JS ho po načtení stránky skryju, nebude jim překážet, pokud si jen chtějí přečíst submity ostatních, které jsou pod formulářem. Navíc ještě udělám kontrolu validity formuláře pomocí AJAXu, která se volá při onchange každého formulářového pole. Lidé bez JS budou mít formulář otevřený stále, tudíž jim může překážet, kontrola validity bude čistě server-side, bude se muset reloadovat celá stránka.

Navíc nevím, jestli jsou oba pojmy aplikovatelné na všechny aspekty webdesignu. (Javascript, modernější featury v nových verzích CSS apod.)

Pokud jsem pojmy prohodil, nebo se v obou případech jedná o ten samý, opravte mě a uveďte mi prosím správné příklady. Díky :)

Ajaxová validace při onchange? Chudák server, provádět XY naprosto zbytečných validací, když by stačila jediná na onblur...

Já oba pojmy ignoruju, holt si pár webdesignérů už připadá méněcenných, tak si vymysleli podobné cool pojmy a teď o nich píší podobně "zasvěcené" články. Přitom se to celé dá shrnout do jediného pojmu "funkční web". A pokud dodržím i zásady použitelnosti a přístupnosti, tak je přece úplně jedno, kterou z těch dvou technik jsem toho dosáhl.

Celý problém tohoto "tématu" je v absenci jakéhokoli rozdělení obou technik a vymezení hranic. Co je pro koho co? Pro Petra Staníčka je základem HTML, a už jen připojení CSS je pro něj vylepšení. Jenže zákazník by holé HTML nikdy neakceptoval, takže z mého pohledu je základem třeba HTML + CSS a funkční holé HTML je pro mě naopak degradace.

Takže co vlastně články na toto téma řeší? Tisíc slov v podstatě o ho***, které se dají shrnout do jedné věty "Dělejte funkční web". Skvělé, o to se snaží webdesignéři od začátku, ale poslední dobou by to bez těch cool pojmů asi nebylo ono.

Takže co vlastně články na toto téma řeší? Tisíc slov v podstatě o ho***, Ne, mě to zajímá, já si to přečtu rád, s chutí a ještě se i něco dozvím ;-) Nelíbí? Nečti.

"delejte funkcni web" je jen hole sdeleni, nejaky cil
V clanku byla popsana metodika, jak tohoto cile dosahnout, cili nejaky postup. Takovy postup muze byt dobry pro zacatecniky, aby vubec vedeli jak na to, muze byt dobry i pro stare harcovniky, aby si uvedomili, jak pracuji a co muzou na svem pristupu vylepsit. Take muze byt dobry pro nekoho, kdo planuje postup vyvoje projektu. V neposledni rade take pro rigidni vyvojare (kteri si mysli, ze vedi vsechno a nic noveho uz se nemohou dozvedet), jako trenink v rozsirovani obzoru.

Co je zakladem je v clanku jasne sdeleno: zaklad je to co dovedou zobrazit vsechny prohlizece - pokud chce nekdo psat pro lynx nebo roboty, tak je to pro nej treba jen to html. Asi nema smysl neco takoveho specifikovat primo v metodice, kdyz to bude pro kazdeho jine.

Mozna jste clanek dobre necetl, mozna mate problem porozumnet psanemu textu. Asi pro vas byl prilis narocny a bude lepsi zacit s nejakou jednodussi problematikou. Treba o tom co znamena postup a co stav. Az tohle zvladnete, tak muzete na slozitejsi kousky. Takovy progressive enhancement ;-)

Jak rikal jeden ucitel na MFF: vy mate blok, vidte? Pokud jste sem prisel jen opakovat, ze to je kravina, tak pro vas tato diskuze asi nema smysl. Pokud je to jinak, tak opravdu bude lepsi, kdyz si clanek prectete, zvlaste pasaze o gracefull degradation.

Vysledek praveze zavisi na tom, jak se k nemu dojde, nakonec se podoba muze hodne lisit (napr. podobne, jako kdyz se pro pristupova prava pouziva allow/deny nebo deny/allow) a to prinejmensim udrzbare toho kodu bude zajimat. Z hlediska spolehlivosti a citelnosti kodu to muze byt uplne odlisne.

> Výsledek obou "metod" má vést ke stejně spolehlivému kódu.
Otazka je, jak to bude vypadat v praxi a jak narocne bude toho dosahnout. Da se nahlednout, ze vyjmenovat situace, kdy musi byt nejaka featura nepouzita je narocnejsi, ne-li nemozne s ohledem na dalsi vyvoj technologii. Naopak vyjmenovat pripady, kdy se neco pouzit muze je radove jednodussi a snadno resitelne. Je zrejme, ze to bude mit vliv i na design (a jeho narocnost) aplikace. Stejne tak je zrejme, ze vylepsovani lze delat planovane a s rozvahou. Na druhou stranu v pripade degradace se nelze vyhnout pripadum, kdy se az dodatecne po spusteni aplikace zjistuje, kde vsude je jeste potreba degradovat - a to rychle a zbesile. To ma samozrejme neblahy vliv na kvalitu kodu.

Co se tyce citelnosti, tak jsem se asi nevyjadril uplne stastne, myslel jsem tim obecne kvalitu, ted uz je to snad jasnejsi.

> A podobné pseudometody se to jen snaží omlouvat.
kde?

Asi jsem naivni, ale myslel jsem, ze na tohle prijdete sam az pochopite o co v clanku jde.

Ja uz k tomu asi nemam co dodat. Beru, ze genium jako vy staci rict "Dělejte funkční web" a vsechno navic jsou jen kraviny, vy zas muzete prijmout, ze ostatni smrtelnici se radi zamysli nad tim, jake postupy jsou vhodnejsi a jake mene. Jen me zneklidnuje, ze podobne nazory slycham od lidi, kteri ustrnuli nekde pred 20 lety, kdy dosahli dokonalosti a vse co se stalo potom uz pro ne bylo zbytecne. To si ale musite vyrikat hlavne sam se sebou.

Jen me zneklidnuje, ze podobne nazory slycham od lidi, kteri ustrnuli nekde pred 20 lety

Zrovna dnes jsem tohle řešil s jedním kolegou, který byl šokován, že si někdo odváží otevřeně psát v češtině o "graceful degradation vs. progressive enhancement", aniž by pořádně řešil, že Češi k tomuhle většinou ještě nedospěli - on to tedy trochu zobecňoval, je jasné, že je to případ od případu.

Ale sám ze své zkušenosti musím potvrdit, že nejspíš tady někde je ten problém. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš a ačkoliv tohle téma z jednoho úhlu pohledu jakoby neříká nic nového, z druhého úhlu se jedná o "novou školu", která (zřejmě po právu) bude pro řadu z těch starších (nemyšleno věkěm) hůř pochopitelná. Ale je to škoda, přeci nebudeme čekat, až přijdou ty mladší, že jo? Proto můžu slíbit, že o těchto metodách na Zdrojáku rozhodne neslyšíme naposled. Je vidět, že jsou potřeba jako sůl.

Má zkušenost, kterou mám při setkávání s vývojáři (a tu musím pěstovat, jinak by celý tenhle magazín ani nemohl existovat), je zcela jiná. V žádném případě nemohu potvrdit, že by se zde jednalo o konflikt zkušených vs. méně zkušených, to je omyl. Dokonce i ti, které pouvažuji v této republice za jedny z nejzkušenějších, často dávají podobným tématům, např. tomu zmíněném v tomhle článku, zapravdu. Což je i jeden z důvodů, proč se tohle a podobná témata na Zdrojáku objevují. Prostě jsou potřeba, jejich několikaletá absence se na české komunitě vývojářů podepsala a snažím se to dohnat. Pokud se to podaří alespoň u menšiny vývojářů, bude to úspěch.

Vidim to podobne. Klidne bych tu zakonitost i otocil - to ze je clovek otevren novym myslenkam je dulezity predpoklad k tomu, aby se z nej stal zkuseny profesional. Sam jsem si prosel obdobim, kdy jsem mel pocit, ze mam vsechno na haku a nic noveho uz neprijde. Nastesti jsem se z toho dostal :-)

Takze se pripojuju k podpore techto temat na zdrojaku.

Pokud byste se chtěl k podpoře připojit i aktivní formou, budu moc rád, pokud mě kontaktujete na mém redakčním mailu http://zdrojak.root.cz/autori/martin-hassman/

„Aktuální stav je, že zespodu se derou mladí a agresivní rádobyguru s drsnými přezdívkami typu Chamurappi a Zahoň (nebo Záhon?), kterým chybí jakýkoli kontakt s praxí a realitou.“
Já se někam deru? Poslední rok usilovně stagnuji ve své bezkontaktní teoretické realitě, nemám čas na agresivní draní.

„A seshora se na ně dívají ostřílení profíci, kteří se smějí těm mladým a dravým, jak si nenechají poradit a neustále si rozbíjejí hubu na těch samých problémech.“
Když už zmiňuješ konkrétně mé jméno — kdo se mi směje? Na jakých problémech si rozbíjím hubu?

Asi jsem nepochopil pointu tvého proslovu.

Pravda. Poslední dobou o vás, zaplať pánbůh, slyšet není. Ale se slzou v oku vzpomínám na doby, kdy jste řval na každého, kdo jen zmínil cokoli o standardech, jak je omezené hovado a že W3C je zbytečná a omezující organizace ;-)

> kdy s tím prostě někdo nepočítal
A jsme u toho, takhle se premyslelo nekdy pred 10 lety. Predstava byla, ze analytik navrhne aplikaci tak dokonale, ze bude pocitat uplne se vsim co muze nastat a vsechno pujde elegantne opravit. Casem se samozrejme doslo k tomu, ze tohle je utopie a ze se proste na vsechno pamatovat neda (nebo je to neumerne drahe/pomale...). Navic i pri sebelepsim navrhu je jen otazka casu, kdy se narazi na problemy, protoze se s necim nepocitalo. Ovsem prvni nezbytny krok je ten, ze si jeden prizna, ze tohle se proste deje. Ze lidi nejsou neomylni a perfektni a uz vubec sebou nenosi orakulum. Ze chyby se proste deji - samozrejme i na zacatku vyvoje. Pak prijde dalsi krok a sice zamyslet se jak se s tim vyporadat - a myslim ze i o tom, je tento clanek.

Kdysi jsem cetl rozhovor s kymsi a padla tam zajimava myslenka, ze cesi jsou posedli jistym druhem perfekcionismu. Kdyz neco delaji, tak to musi byt hned napoprve dokonale a pokud neni, tak jsou z toho spatni. Docela mi to tenkrat otevrelo oci...

> víte kulové o mé praxi a znalostech
ano, nezbyva mi nez si delat obrazek z tehle a podobnych diskuzi :-|

cesi jsou posedli jistym druhem perfekcionismu

Dodal bych, že jim také často obecně nevoní, když mají dnes dělat něco jinak, než jak se to dělalo několik let a brání se změně zuby nehty bez ohledu na to, že jim to může něco přinést.

Na jednu stranu mam desive zkusenosti s tim, jak tezko se nekdy prosazuji jine postupy i kdyz resi aktualni problemy. Ale docela funguje pristup z opacneho konce - zanadavat si, rict co je spatne a kdyz se lidem da moznost to zlepsit, tak casto prijdou s dobrym resenim sami i kdyz to znamena zmenu. Jen je nutne si zvyknout, ze veci se proste meni.

> jiný názor a nebojí se to říct a obhájit si ho
To mi tady prave chybi. Zatim jste rekl, ze je to tema kravina a podeprel to tvrzenim, ktere ukazovalo, ze jste tu metodu nepochopil. Dale jste uvedl neco v tom smyslu, ze vyvoj musi byt od zacatku bez chyb a navrh musi pocitat snad uplne se vsim, coz je prani z rise fantazie.

>> Jak rikal jeden ucitel na MFF:
>U pisoárů stojí strojař a matfyzák. Strojař zapne kalhoty a odchází. Matfyzák udiveně >říká: nás ve škole naučili mýt si ruce. Strojař mu odvětí: nás naučili si je nepoch*at.
Za nimi odchází biolog, který si ruce omyje až venku. Ono totiž na kliku ke dveřím zevnitř, po použití WC, sahají krom strojařů i matfyzáci...

ooo, diky Ti! uz jsem si pripadal, ze jenom ja nerozumim o cem ten clanek je, ze zacinam uz asi byt stary :). Pro me je web na strane klienta informace ulozena v HTML (model), ktere mohu dodat vselijaky vzhled pomoci nejakeho stylopisu - CSS (view) a pripadne vylepsovat funkcnost dynamicky na zaklade udalosti od klienta look&feel pomoci Javascript (controller).

Uzivateli dodavam zejmena HTML, vse ostatni je jen vylepseni vzhledu a funkcnosti na strane klienta. Takhle to dalem jiz 10let. Neni ten vtip na obrazku trosku mimo, nebo jsem jenom ja jiz pred 10lety zacal delat weby timto zpusobem, ktery dnesni moderni developeri shledavaji rozumnym? Je pravda ze pred 10ti lety delat weby jako striktni HTML bez tabulek, vzhled pomoci CSS nebylo zrovna v mode :).

Děkuji za výborný článek!

Ten javascript by měl být ještě zakomentován pro případ, že prohlížeč nezná element script. Sice asi dnes zbytečné, ale pro úplnost..

"Osobně často používám Blackberry, když na notebooku nemohu chytit WiFi, a opravdu mě vytáčí, když mi webová stránka řekne, že potřebuje povolený JavaScript a měl bych si jej zapnout. Nemůžu a přesto rozhodně jsem právoplatný uživatel té webové stránky - zvláštně pokud platím spoustu peněz za GPRS nebo EDGE za přístup."
stale marne premyslim, jak vam pristup k internetu, placeny telekomunikacnimu operatorovi, dava nebo posiluje prava na pristup k obsahu libovolne stranky...

1/ pro Howeena: zvláštní, že zatímco ostatní masturbují nad hovadinami Vy se oháníte tím, že máte názor, co třeba ale tak, že článkem byl vyjádrěn názor a nějaké ustálené názvosloví a Vám teče cosi po stehně při popisu Vaší výjimečnosti a dokonalosti.

Věřím, že děláte programy s naprosto dokonalou a neprustřelnou analýzou. Jeden jediný uživatel Vaší kalkulačky to určitě ocení, ale pokud byste dělal programy na úrovní Office, nebo projekty, které během 7 let používají stovky tisic klientů, tak se Vám to nemůže podařit. Bude stačit 1 důvod: klienti vždy chtějí něco nového.

2/ A teď, kdy se toto rozdělení PE vs. GD vyplatí. Docela mi to chybí v článku, aby byli přistupy jasně rozdělené. Browser už dávno není jenom prohlížeč webových stránek (v původním zaměření), ale také aplikační GUI platforma. Pokud dělám aplikaci, budu vycházet z GD principu. Prostě se jedná o aplikaci, která vyžaduje určitou funkčnost a mohu poskytnout i nějakou osekanou, bude-li potřeba. Aplikace prostě mají nějaké požadavky na systém, na kterém jsou spouštěny. Příkladem mohou být různe mapy, emailoví klienti, apod. Naopak, pokud budu dělat klasické prezenční stránky (Ahoj, jmenuju se Broňa), měl bych vycházet z PE, kdy by mělo jít o maximální přístupnost ve všech browserech, netradiční funcionalita (z pohledu www) je tam spíše feature.

Broňa

Myslím, že by bylo přehlednější primárně hovořit o "přístupnosti" webové stránky, jako o její vlastnosti (podle Špinara: "Přístupné stránky tedy nestaví svým uživatelům žádné překážky, které by jim znemožnily daný web efektivně používat.", tedy není omezeno jen na hendikepované uživatele, týká se i použitých technických prostředků).
Potom lze graceful degradation a progressive enhancement považovat za dvě metody, kterými je tato přístupnost dodahována, jedna odshora-dolů (optimistická), druhá odspoda-nahoru (pesimistická).