Názory k článku
Karel Břinda: I mezi nevidomými uživateli jsou programátoři

Před léty jsem potkal nevidomého programátora (p. Mojž...), který programoval v DOSu a jeho dílem byl program na čtení zobrazeného textu souborů a dalšího. A musím říct, že všechny komerční čtečky textu měly kvalitativně strasně daleko k tomu jeho. poštěl mi tam nějakou pohádku a bylo to skoro jako od Lukavského nebo Högera.
Ve snaze, aby ten program byl co nejlepší úplně přestal používat braillský řádek. Kdo to nezkusil, asi těžko si dovede představit, jak se asi edituje třeba regulární výraz (když jediný výstup je zvukový).

Nevite nekdo jestli existuje neco jako on-line validator stranek s ohledem na citelnost pro nevidome?

On-line služby pro testování přístupnosti existují, ale ta problematika je trochu komplexnější, blíže viz třeba http://www.blindfriendly.cz/

Není pravda, že "weby postavené pouze na technologii Flash" jsou nepřístupné. Záleží vždy na vývojáři, ne na technologii. Flashové aplikace splňující standardy pro přístupnost lze vyvíjet jak pomocí Flex SDK, tak i ve Flashi CS - vývojáři můžou čerpat tady:
http://www.adobe.com/accessibility/products/flex/best_practices.html
http://www.adobe.com/accessibility/products/flash/

(Detailně jsem vám odpovídal na jiném místě, tak jen zopakuji to hlavní: Zeptejte se nevidomých uživatelů, zda pro ně dnešní čistě Flashové weby znamenají problém. Možná vás odpověď zarazí.

Ne, odpověď mě nezarazí. Zarazí mě dedukce, že když se s něčím v dosavadní praxi setkám málo nebo vůbec, tak to neexistuje.

Správnou reakcí Adobe (tehdy ještě Macromedie) na výtky nevidomých uživatelů bylo to, že je prostě vyslyšeli. A to není horká novinka, to je už několik let. Co mají dělat víc? Nevidomým teď už škodí pouze vývojáři a novináři, kteří poskytnuté řešení ignorují.

Zarazí mě dedukce, že když se s něčím v dosavadní praxi setkám málo nebo vůbec, tak to neexistuje.

Nic takového zde opravdu nepíšeme.

V tom případě se omlouvám, ale tvrzení, že weby postavené na technologii Flash jsou jednoznačně nepřístupné, jsem si tak vyložil. Berte tedy moje odkazy jako snahu o zlepšení stavu, místo naříkání.

Pokud chceme hodnotit přístupnost z hlediska uživatelů se zrakovým postižením, asi základním předpokladem je znát technologie, které používají. Jak už se zmiňovalo v rozhovoru, tak nevidomí uživatelé pracují se screen-readerem. Pokud danou věc screen-reader nepodporuje, tak asi těžko ji můžeme považovat za přístupnou. Pokud vím, tak z těch nejpoužívanějších screen-readerů je nějaká základní podpora Flashe (funkční pouze v případě, kdy je opravdu dobře udělán) v JAWSu, nicméně u naprosté většiny screen-readerů je Flash standardně vypnutý (včetně JAWSu). Vycházím mimo jiné z takové miniankety, kterou jsem si udělal v naší konferenci Fanda. Pokud byste stále nevěřil, že s Flashem bude pracovat pouze několik procent nevidomých uživatelů (pravděpodobně těch technicky hodně zdatných a zároveň používajících JAWS), tak mohu poslat odkaz na diskuzi, která v té konferenci proběhla.

Čili pokud bych to měl shrnout, tak asi tak:
Je možné nechat sebelépe udělaný Flash na webu bez HTML verze a považovat ho za přístupný? Ne, nelze.
Když dělám něco ve Flashi, je možné, aby ho mohla používat alespoň malá část uživatelů pracujících se screen-readerem? Ano, když se to udělá dobře, tak ho několik procent lidí z této skupiny uživatelů bude možná používat.

Souhlasím, já si vůbec nemyslím, že by se ve Flashi měly dělat weby - ve Flashi by se měly dělat aplikace, a to jen takové, pro které je HTML nedostatečné. Přístupnou aplikaci udělat lze - Adobe udělalo maximum z hlediska standardů, dobrý vývojář také udělá maximum, zbývá, aby maximum udělali výrobci readerů, novináři a uživatelé.

Ještě že se vracím k tomuto vláknu. Doporučuji si přečíst tento článek:
http://northtemple.com/1291

Přesně vystihuje podstatu věci - to, že Adobe dělá nějaké změny ohledně přístupnosti neznamená, že ta technologie je přístupná (i když to tak třeba oni sami prezentují).

Prevest skripta do pristupne podoby? Oni to jeste pisi na psacich strojich a vy to scanujete, prohanite OCR... Nebo to jiz poskytuji v elektronicke podobe? A jak se resi treba schemata a jine ilustrace?

V první chvíli se vždycky snažíme zjistit, zda daný materiál někdo již v minulosti nedigitalizoval (znamená to projít všechny základní knihovny přístupné literatury pro uživatele se zrakovým hendikepem). Pokud zjistíme, že ne, musíme to provést samy. Značnou část získáváme pouze v papírové podobě, pak se to skutečně musí prohnat přes OCR a opravit všechny chyby a celkově provést některé úpravy.

V případě, kdy máme k dispozici materiál v elektronické podobě (např. u skript naší fakulty máme většinou k dispozici zdrojové kódy v LaTeXu), musíme stejně nějakou úpravu provést. Ono třeba zpřístupňování matematiky je velice obtížná záležitost. Sice máme poměrně sofistikovaný konvertor (který pro nás napsali kolegové z naší katedry) z LaTeXu do českého standardu pro zápis matematiky v Braillově bodovém písmu, nicméně jeho úspěšnost je značně omezená (LaTeX není značkovací jazyk, nýbrž jazyk pro tvorbu layoutu) a stejně se velká část buď musí dělat ručně nebo přidělat do konvertoru (přes nějaké regulární výrazy) podporu pro daný styl psaní v LaTeXu (každý vyučující píše úplně jinak a často i v různých skriptech ten samý člověk jinak). Takže u matematiky se ve výsledku stejně jedná o poměrně pracnou záležitost.

K dotazu ohledně zpřístupňování grafiky - snažíme se nějakým způsobem selektovat, který obrázek/schéma stačí nahradit slovním popisem, a kdy už by se příliš snížila vypovídací hodnota. Pak nastupuje v našem případě fuserová technologie - fuser je zařízení pro tvorbu reliéfních obrázků. Nicméně ta má také svá omezení a další problém je ten, že mnozí studenti s tyflografikou pořádně pracovat neumí.