Názory k článku
Kódujeme sémanticky s Mikroformáty: Value Class Pattern

V této oblasti jsem úplný neznalec, ale nebylo by lepší, kdyby se spojili W3C, velké webové prohlížeče a udělali třeba speciální HTML atributy pro mikroformáty?
Přišlo by mi logičtější a jednodušší udělat něco jako: May 18, 2009 at 10:30am

V HTML5 sa daju predsa vyuzit vlastne datove atributy. Bolo by to zaujimave keby ho premietli do praxe s mikroformatmi.

Vlastní datové atributy v HTML5 slouží k něčemu jinému – k přenášení uživatelských dat. Každý si tam může ve své webové aplikaci nacpat co chce a má jistotu, že mu do toho žádný robot nepoleze. Pokud by se tam začaly cpát mikroformáty, tak by se tím smysl data atributů zcela popřel.

Dát sémantiku do webových stránek je snem poslední doby. Na druhou stranu, dokud budou stránky tvořeny lidmi, asi se s tím těžko něco dá rozumně dělat.
Mikroformáty asi svůj smysl mají, ale na druhou stranu ani HTML specifikace, ani CSS specifikace nemluví nic o vyhrazených hodnotách atributu CLASS pro speciální účely. Pokud by se vyřešilo toto „naroubování“ mikroformátů nějakým vlastním atributem. A nebo, co to udělat úplně obráceně a zavést přímo tagy HCALLENDAR, XFN, HCARD, REL, HATOM a HRESUME, nebo tagy typu <MICROFORMAT TYPE=„hcallen­dar“><PARAM NAME=„type“ VALUE=„vevent“><PA­RAM NAME=„dtstart“ VALUE=„2008–09–13T09:00:00“><PARAM NAME=„dtend“ VALUE=„2008–09–13T09:00:00“><PARAM NAME=„description“ VALUE=„třídní sraz“></MICRO­FORMAT>

Proč prostě někdo nepřidá do HTML nový atribut, který by znamenal „strojově čitelná hodnota“, např. „value=“? Pak by vše bylo košer a nikdo by si na nic nemohl stěžovat. Pak by se to použilo:

May 18, 2009

Kua, ono to neescapuje, správně je:

<abbr class=„dtstart“ value=„2009–05–18“>May 18, 2009</abbr>

Komunita stojící za mikroformáty zastává tzv. POSH (Plain Old Semantic HTML.). Nechtěli tedy rozšiřovat HTML a dělat jej tak nevalidní, nechtěli ani navrhovat nějaké atributy do specifikací (např. do HTML5), protože by se to táhlo roky. Vymysleli tedy řešení, které funguje TEĎ a je validní a jednoduché na použití.

Ano, občas trošku hackují html. Ale přinášejí s sebou důraz na sémantiku a na to, že html kód má mít význam, což stále dnes zrovna v ČR není standardem. Proto považuji mikroformáty za krok vpřed. A mimo jiné mi přijde příjemné, že mohu kontakt na člověka či nějakou událost vložit do svého adresáře / kalendáře na jedno až dvě kliknutí.

Pokud byste ale chtěli používat speciální atributy, je tu RDFa, které určitě stojí za pozornost, popřípadě návrh Microdata ze specifikace HTML5, což jsou takové mikroformáty se svými vlastními atributy. Měl bych se v brzké době dostat k tomu o tom všem něco napsat.

Zřejmě moc lidí nepovažuje mikroformáty za krok vzad. Spíš je děsí ten způsob, jak jsou provedeny. Přece jenom, zavedení vlastních tagů by bylo řešením čistějším.

Uznávám, že pokud se přidává do nějakého „stndardu“ nová vlastnost, musí se jít buď cestou „zanášení chyb“ do existujících definic nebo cestou „roubování na již existující“. Osobně si myslím, že přístup typu „validita nade vše“ není to pravé ořechové. Spíš jsem zastáncem přístupu „zanášení chyb“.
Pokud by přidal nové tagy nebo nové atributy, tak pro prohlížeč by to neměl být problém, protože při zpracování chybného HTML kódu ho stejně má prohlížeč zobrazit nebo jinak zpracovat. Navíc tento způsob byl úspěšně využíván před HTML 4.01.

Na jednu stranu se tvrdí, že hackovat CSS kvůli IE není dobrá cesta, ale hackovat HTML kvůli mikroformátům už dobrá cesta je?

Docela mě zaráží, proč se tolik straší s validitou? Důležité je přece, že se obsah správně zobrazí, ne? Po zkušenostech, kdy jsem řešil, zda stránku udělat validní nebo koukatelnou, jsem se rozhodl preferovat koukatelnost před validitou. Takže moje stránky sice nejsou validní, ale zobrazují se bez problémů a to i s proměnlivou šířkou. Navíc, jakou hodnotu má hodnocení validity HTML validátorem, který validuje chybně. Zvlášť v době, kdy většina webu validní není, protože XHTML dokumenty jsou posílány s mime typem text/html.

Jenom ještě poznámka k sémantice. Obávám se, že naroubovat na HTML takové prostředky, aby program rozumněl významu obsahu libovolné stránky a dokázal ho správně pochopit, se podaří jenom těžko.