Názor k článku
Šílení korektoři učí češtinu přístupnou formou

Ale ta pravidla českého pravopisu nejsou zas tak složitá. Čeština je poměrně komplikovaný jazyk a při hledání způsobu jeho kodifikace se jazykovědci pokoušeli postupovat co nejlogičtěji. Naprostá většina potíží pramení z toho, že lidé se neobtěžují tu logiku pochopit.
Vždyť si to jen trochu rozeberme:
- Interpunkce: ta existuje vyloženě jen kvůli čtenářům, aby jim bylo usnadněno pochopit tok autorových myšlenek, aby byl text rozčleněn do nějakých logických celků. Váš příklad s „nebo“ krásně demonstruje nepochopení té logiky: spojka „nebo“ může mít v češtině vícero významů a pro psaní/nepsaní čárky je podstatný právě ten její význam, nikoli to, že je to spojka „nebo“. Čárkou/nečárkou v tomto případě čtenáři pomáháte nuance této spojky blíže specifikovat. Kvůli nepochopení logiky české interpunkce by se nakonec mohla zrušit úplně – a proč končit jen tím, klidně můžeme přestat psát mezery mezi slovy, zrušit diakritiku, zrušit některá písmena – jako v antickém Římě. Jenatsictenar­lamehlavustim­cochtelautorvlas­tnerici.
- Psaní s/z, i/í, i/y: zde jde vyloženě o logickou záležitost, spočívající v tom, že jevy stejného významu mají mít stejný pravopis. Co je na tom za ojeb? Řeknu-li „TU jednoduchou věc většina lidí nechápe“, proč bych měl při použití vztažného zájmena psát, že „JÍ nechápe“, když v prvním případě píšeme na konci krátkou samohlásku? Vždyť to vůbec nedává smysl a ojebem by naopak bylo muset si takovou pitomost pamatovat a předstírat, že se jedná o dva sémanticky nijak nesouvisející jevy. Stočit/Ztočit, Stopit/Ztopit apod. taky navrhujete sjednotit, když obé vyslovujeme stejně, ačkoli předpona s-/z- je zde přímo určující pro smysl toho slova? Zde se zkrátka postupovalo od sémantiky jednotlivých předpon či koncovek. Vyjmenovaná slova jsou daná historicky – třeba zde kdysi nějaké pravidlo také existovalo, ale nějak se vytratilo a začalo se porušovat do té míry, že se muselo říci „a toto si musíte prostě zapamatovat“. Úplně stejně by to dopadlo i v případě, že byste hromadu pravidel zrušil, jak zde někteří navrhují domnívajíce se, že by tím jazyk zjednodušili. Přitom opak je pravdou – teprve pak by na torzech pravidel vznikl pěkně nepřehledný paskvil, kdy není jasné, jak co vlastně psát.
Odborník na kvantové jevy nemusí být odborníkem na pravopis jen do doby, než bude chtít něco napsat. Stejně tak lingvista nemusí být odborníkem na kvantové jevy jen do doby, než je bude chtít k něčemu aktivně využít.