Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Sporná povinnost uchovávat údaje o elektronické komunikaci byla zrušena

Sporná povinnost uchovávat údaje o elektronické komunikaci byla zrušena

Články Různé

Včera zveřejnil Ústavní soud nález, v němž označuje právní úpravu, která ukládala telekomunikačním operátorům a poskytovatelům internetového připojení povinnost uchovávat data o komunikaci po dobu několika měsíců a na vyžádání je poskytnout policii či bezpečnostním službám, za odporující ústavě a právu na soukromí.

Nálepky:

Ústavní soud zrušil 22. března 2011 jednomyslně § 97 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb. a vyhlášku č. 485/2005 Sb.. Tyto předpisy ukládaly výše zmíněnou povinnost a specifikovaly rozsah uchovávaných dat a formu jejich předávání. Ústavní soud konstatoval, že takový plošný sběr telekomunikačních dat je v rozporu s právem občanů na soukromí a porušuje principy právního státu.

Vzhledem k tomu, že se rozhodnutí Ústavního soudu dotýká nepřímo každého uživatele internetu či mobilního telefonu a přímo např. velkého množství lokálních providerů, je na místě se tímto nálezem zabývat i na našich stránkách. Zdůvodnění, které Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, navíc lze vztáhnout i na další témata, která souvisejí s technologiemi a právem na soukromí.

Odstavce 3 a 4 § 97 uvedeného zákona stanovovaly poskytovatelům internetového připojení a telekomunikačním operátorům povinnost uchovávat „provozní a lokalizační údaje“. Vyhláška 485/2005 Sb. pak stanovovala uchovávaná data a další povinnosti, včetně formátu, v jakém musí být data předána.

V praxi se tedy například u mobilních telefonů uchovávaly informace o uskutečněných i neuskutečněných telefonních hovorech, informace o BTS, které hovor spojovaly, informace o délce hovoru, o IMEI použitých telefonů, o čísle SIM, o číslech dobíjecích kupónů použitých u té které SIM, atd. U internetové komunikace pak zejména o přístupu k síti (např. čas, místo a délka připojení, údaje o uživatelích a jejich uživatelských účtech, identifikátor počítače i serveru, k němuž bylo přistupováno, IP adresa, úplné doménové jméno, objem přenesených dat, aj.), dále údaje vztahující se k přístupu ke schránkám elektronické pošty a přenosu zpráv elektronické pošty (v tomto případě jsou uchovávány prakticky veškeré údaje kromě obsahu samotných zpráv, tj. včetně identifikace adres, objemu přenesených dat aj.), a v neposlední řadě i údaje o serverových a ostatních službách, např. zadané URL adresy, druh požadavku, údaje o použití chatu, usenetu, instant messagingu (např. ICQ) a IP telefonie, a to včetně identifikace komunikujících stran, doby a použité služby. (veškeré citace v textu článku pocházejí z nálezu ÚS)

Argumentace proti stávající právní úpravě

51 poslanců, zastoupených Markem Bendou (ODS), podalo návrh na zrušení výše uvedených odstavců a vyhlášky k Ústavnímu soudu 26.3.2010. Návrh na zrušení citovaných ustanovení byl zdůvodněn tím, že se jedná o nepřiměřený zásah do lidských práv a svobod, zejména do práva na soukromí. Argumentace se opírala mj. o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a dalších soudů, které rozhodovaly podobné spory.

Dále poslanci upozorňovali na to, že zásah do soukromí není jen bezprostřední, ale může nastat kdykoli v budoucnu. Rovněž kritizovali i to, že stát neshromažďuje tyto informace sám, ale předává tuto povinnost soukromým osobám, čímž roste možnost zneužití těchto dat. V neposlední řadě pak argumentovali tím, že případný užitek z této právní úpravy, resp. cíle, které sleduje, jsou v hrubém nepoměru s omezením svobod, které představuje.

Navrhovatelé uvedli, že: (…) Povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje v takovém rozsahu má prakticky za následek vyloučení existence nekontrolované a nemonitorované telekomunikace, což je nutno považovat za obzvlášť intenzivní zásah do soukromí všech osob užívajících telekomunikační prostředky (telefonie, užívání služeb internetu), které se v současnosti již nevyužívají pouze ke komunikaci mezi lidmi, ale zasahují široké spektrum každodenních činností (nakupování, bankovní operace, vzdělávání, medicína aj.). Z uchovávaných údajů tak lze dovodit celou řadu dalších (v řadě případů velmi citlivých) údajů a informací o dané osobě a jejím soukromí. V řadě případů lze z identity adresáta telefonátu nebo e-mailu odhalit citlivý údaj o odesílateli (např. pokud je adresátem lékař-specialista), podobně lze z navštívených internetových stránek zjišťovat informace o názorovém smýšlení, zdravotním stavu nebo sexuální orientaci dané osoby. (…) Navíc údaje jsou uchovávány bez existence konkrétního podezření. Optikou napadených ustanovení je tak každá osoba považována za podezřelou bez existence konkrétních okolností, které by k tomuto podezření opravňovaly, což je v právním státě nepřípustné.

Hledisko Ústavního soudu

Ústavní soud při svém rozhodování vycházel z Ústavy ČR a dalších právních norem, přičemž přihlížel i k právnímu stavu v EU a k obecným principům právního státu, zejména pak k respektu veřejné moci před soukromou sférou. Do té veřejná moc zásadně nezasahuje, s výjimkou jasně stanovených situací a pouze při konfliktu s jinými zájmy.

Jinými slovy, právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům. Jde o aspekt práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení, výslovně garantovaný čl. 10 odst. 3 Listiny, píše Ústavní soud v odst. 29 svého nálezu, a v odstavci 30 pak uvádí doslova:

(…) v moderní společnosti, charakterizované i obrovským nárůstem informací a dat, musí být ochrana jednotlivce před neomezeným sběrem, uchováváním, užitím a zveřejňováním dat o její/jeho osobě a soukromí poskytována v rámci obecnějšího, ústavně garantovaného práva jednotlivce na soukromí. Pokud jednotlivci nebude garantována možnost hlídat a kontrolovat obsah i rozsah osobních dat a informací jím poskytnutých, jež mají být zveřejněny, uchovány či použity k jiným než původním účelům; nebude-li mít možnost rozpoznat a zhodnotit důvěryhodnost svého potenciálního komunikačního partnera a případně tomu uzpůsobit i své jednání, pak nutně dochází k omezení až potlačování jeho práv a svobod a nelze tak již nadále hovořit o svobodné a demokratické společnosti. (…) Zjednodušeně řečeno, v podmínkách vševědoucího a všudypřítomného státu a veřejné moci se svoboda projevu, právo na soukromí a právo svobodné volby chování a konání stávají prakticky neexistujícími a iluzorními. (vybrané pasáže zvýraznila redakce)

Ústavní soud ve svém nálezu připomněl, že veřejná moc smí zasáhnout do soukromí občanů pouze je-li to nezbytné, nelze-li stejného cíle dosáhnout jinak a je-li to akceptovatelné z pohledu záruk proti zvůli ze strany moci. Zmiňuje pro srovnání např. právní úpravu pro odposlechy telefonů, k nimž musí dát svolení soud, a to pouze v řádně zahájeném trestním řízení pro zákonem definovanou trestnou činnost; taková žádost musí být odůvodněná a musí být individuální pro konkrétní osobu, nelze tedy žádat ani plošně, ani preventivně, ale vždy jen v konkrétním trestním řízení. Navíc musí být odposlouchávaná osoba o této skutečnosti později informována.

Přezkoumání situace

Předmětný zákon i vyhláška vycházejí z evropské směrnice o data retention, ale co do rozsahu uchovávaných dat se jednoznačně česká legislativa pohybuje nad rámcem požadavků této směrnice. Nález informace, které jdou nad rámec směrnice, jmenuje: (…) u internetového připojení a služeb a e-mailové komunikace se sleduje a uchovává množství přenesených dat, informace o použití šifrování, metoda a status požadavků na službu a její realizace a rovněž i informace o posílání SMS z internetových bran a další „zájmové identifikátory“. U telefonie nad rámec Směrnice o data retention napadená právní úprava vyžaduje uchovávat údaje o identifikaci předplacené telefonní karty, veřejného telefonního automatu, číslech dobíjecích kuponů a jejich přiřazení k dobíjenému číslu, vazbách mezi mobilním přístrojem a vloženými SIM kartami.

Ústavní soud označil argumentaci, kterou předložil navrhovatel původního zákona, tedy že se „v žádném případě nejedná o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchovávají obsahy jednotlivých telefonátů nebo mailových zpráv“, za pochybenou, neboť i pouze na jejich základě (shromažďovaných dat – pozn.red.) lze učinit dostatečné obsahové závěry spadající do soukromé (osobnostní) sféry daného jednotlivce. Z uvedených údajů lze až s 90% jistotou např. dovodit, s kým, jak často a dokonce v jakých hodinách se daný jednotlivec stýká, kdo jsou jeho nejbližší známí, kamarádi či kolegové z práce anebo jaké aktivity a v jakých hodinách provozuje (srov. studii Massachusetts Institute of Technology (MIT), Relationship Inference).

Soud uplatnil na tato ustanovení, dle svého vyjádření, nejpřísnější měřítka, což zdůvodnil tím, že se jedná o plošný a preventivní sběr dat. Nedostatečným shledal i vymezení situací, kdy může jaký orgán o tato data požádat – podle ÚS tak může učinit např. Policie ČR i bez toho, aby dotyčného podezírala ze spáchání závažného trestného činu, a aniž by jej o této skutečnosti ex post informovala. Výsledkem je, že tento nástroj byl ze strany orgánů činných v trestním řízení nadužíván. V nálezu Ústavní soud doslova uvádí: Dle „Zprávy o bezpečnostní situaci v ČR za období roku 2008“ bylo na území České republiky zjištěno celkem 343 799 trestných činů, z toho bylo objasněno 127 906 trestných činů, přičemž ve stejném období počet žádostí o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů ze strany oprávněných orgánů veřejné moci dosáhl čísla 131 560. (…) Následně, a to jen za období od ledna do října 2009 byla dle neoficiálních údajů žádost o poskytnutí lokalizačních a provozních údajů učiněna již ve 121 839 případech.

Rozhodnutí

Ústavní soud na základě tohoto zkoumání a s přihlédnutím k obdobným rozhodnutím evropských soudů rozhodl o změně platné právní úpravy podle předloženého návrhu, tj. zrušil odstavce 3 a 4 paragrafu 97 zákona 127/2005 Sb. i příslušnou prováděcí vyhlášku tak, jak požadovali předkladatelé.

Nad rámec rozhodnutí doporučil zákonodárcům upravit ve standardním legislativním řízení i další právní předpisy, např. § 88a trestního řádu, které stejným způsobem nerespektují právo na soukromí.

V závěru pak Ústavní soud konstatuje, že si je samozřejmě vědom skutečnosti, že ruku v ruce s rozvojem moderních informačních technologií a komunikačních prostředků dochází i k výskytu nových a sofistikovanějších způsobů páchání trestné činnosti, kterým je nutné čelit. Nicméně Ústavní soud vyjadřuje pochybnosti nad tím, zda samotný nástroj plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů téměř o veškeré elektronické komunikaci je z hlediska intenzity zásahu do soukromé sféry nepřeberného množství účastníků elektronické komunikace nástrojem nezbytným a přiměřeným. (…) V neposlední řadě považuje Ústavní soud za nutné vyjádřit pochybnosti i nad tím, zda je vůbec žádoucí, aby soukromé osoby (poskytovatelé služeb v oblasti internetu a telefonní a mobilní komunikace, zejm. mobilní operátoři a obchodní společnosti zajišťující připojení k internetu), byly nadány oprávněním uchovávat veškeré údaje o jimi poskytované komunikaci, i o zákaznících, jimž jsou jejich služby poskytovány (tzn. údaje jdoucí i nad rozsah údajů, jež jsou dle napadené právní úpravy povinny uchovávat), a volně s nimi za účelem vymáhání pohledávek, rozvoje obchodní činnosti a marketingu disponovaly.

Hojně kritizované ustanovení, které výrazně zasahovalo do soukromí každého, kdo použil telefon či internet, bylo tedy rozhodnutím Ústavního soudu zrušeno. Rozhodnutí ÚS vstoupí v platnost dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů. Rozhodnutí nijak nespecifikuje, co se má stát s daty, která poskytovatelé a operátoři v současné době archivují, pouze ruší povinnost tato data archivovat a předávat.

Pro operátory a poskytovatele připojení tak odpadá nutnost archivovat veškeré protokoly o síťové komunikaci. Tento zásah do soukromí občanů byl navíc pro veřejnou moc snadno dostupný a postižení se o něm ani nemuseli dozvědět. Statistiky rovněž naznačují, že se jednalo o metodu, které byla používána takřka rutinně: počty žádostí rozhodně vzbuzují pochybnost o tom, že by byly informace používány výhradně k vyšetřování závažné trestné činnosti.

O tom, kdo měl zájem na takto postaveném znění zákona, vypovídá např. i skutečnost, že ještě před dvěma týdny navrhovala BIS novelu tohoto zákona. Podle návrhu měl být přístup oprávněných orgánů k těmto datům ještě snazší: providerům a operátorům měla být uložena povinnost tato data nejen předávat, ale případně i poskytovat „dálkový a nepřetržitý přístup“.

Jako perličku na závěr je vhodné zmínit i lehký políček, uštědřený Ústavním soudem poslancům, když je upozorňuje na to, že dovolání k ÚS je primárně nástroj, který má chránit parlamentní menšinu proti možné zvůli většiny, a že považuje za absurdní, když podobný návrh podávají poslanci stran, které se podílejí na vládě a mají v parlamentu dostatečný počet hlasů na to, aby předmětné zákony změnily, a dokonce když mnozí z navrhovatelů pro tento zákon před lety sami hlasovali! (Aktuální znění bylo schváleno v roce 2008 na 30. schůzi, hlasování 44 – pozn.red.)

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
26 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Xyw

Joooj.. Ako Vam bratia zavidim, ze u vas prevlada zdravy rozum. Nie ako v tejto bananovej republike, krajine dutych hlav menom Slovensko.

Tunajsi kapitalisticky sudruhovia nikdy nieco taketo ani nenavrhnu, nieto este aby to zrusili.

nikdo

Nu, však imigrantům ze Slovenska my se tu nijak výrazně nebráníme :)

Xyw

Neboj sa, uz som na ceste ;-)

šoumenvodnetbooku

Vzhledem ke společné tradici a příbuznosti našich právních systémů si myslím, že by se toto české rozhodnutí mohlo stát inspirací k sepsání a vyargumentování podobného návrhu na Slovensku.

Sten

Neměl by u vás být tenhle zákon zrušení od 1. 7.?

Xyw

To si asi myslel 3017 , vsak?
Nezaregistroval som podobne spravy tykajuce sa slovenska.

marwyn

Vtipálku, zdravý rozum je tu vzácnější než cokoli jiného, o nějakém převládání rozhodně nemůže být řeč.

Xyw

Odporucam exkurziu po Slovensku. Len cisto informacne… Aby bol vidno pomer dutohlavov tu a u Vas. Myslim, ze ste na tom velmi dobre v porovnani s nami.

adamowic

no jo, ono si ale ministerstvo nějak neuvědomilo, že zde existovala nějaká refundace a spoustu firem si na tom postavilo obchod a vložilo nemalé peníze…. Kdo jim to zaplatí ty investice..

usb lpt port hdmi 2.0

To je april nebo se opravdu blyska na svetle zitrky kyberzlocinu?

olin

Ty jsi apríl

Mrkva.

Nevědět tohle už včera tak tomu taky nevěřím :)

marwyn

Odstěhuj se do severní koreje, tam budeš před kyberzločinci v bezpečí.

ctenar

HALELUJA!

v6ak

Podle toho, jak jsem to z článku (a případně i dalších zdrojů) pochopil, nejde o to, že by bylo zakázáno sledovat. Jde jen o zrušení povinnosti sledovat (a poskytovat tyto informace dále) a je jen na jednotlivých subjektech a jejich právních podmínkách, jak se k tomu postaví.

Chápu to správně?

Ray

Ano, je to možné dál, ale jen se SOUHLASEM soudu. Ne tedy plošně ve stylu „když nedělám nic nekalého, tak se nemám čeho bát a tak si mně klidně sledujte“.

Ono se totiž blížilo i to, že ISP budou muset uchovávat podobná data na úrovni paketů, tj. portu, IP a časy. Aby se dalo dohledat, kdo za NATem stahoval to dětské porno (případně doplň jiné zaklínadlo dnešní doby). Je to i ve formně nařízení od ČTÚ pokud vím…

R.

v6ak

Jo, aha. Mě ale spíš zajímá situace, kdy tu nebude jakékoli nařízení. Už vím, že povinnost sbírat tyto informace tu nebude, ale ještě nevím, jestli tu bude taková možnost.

Milan

Na to, aby to nešlo je tu zákon 101. Takže není pravda, že teď to bude libovůle operátora. nebude. Za neoprávněné použití osobních údajů je pokuta od 10 do 50 miliónů korun, takže on si to každý rozmyslí…

zdenek

„Dobrovolné“ sledování zase narazí na zákon o ochraně osobních údajů. Dále by to byl zřejmě zásah do osobnostních práv (právo na soukromí).

Nicméně – pravda je taková, že operátoři na neformální žádost policie („přátelská službička“) sledují řadu věcí a to i bez soudního příkazu. Takto získané údaje nebudou použitelné u soudu (jablko z otráveného stromu), ale pro policii to už může být vodítko a použitelné důkazy získá jinak.

Sten

Sledování je stále ošetřeno Zákonem o ochraně osobních údajů, takže pokud sledujete ve smyslu tohoto zákona (tj. nahlášený na ÚOOÚ, získáte prokazatelný a odvolatelný souhlas sledovaného ap.), tak sledovat můžete. Není to ale vaše povinnost a zároveň soud zavřel tu cestu, kdy používáte povinně sledovaná data (bez registrace na ÚOOÚ) napůl legálně pro svoje potřeby.

hemendex

Určitě soud uzavřel možnost zneužití logovaných dat? Z vyjádření ÚS citovaného v článku to moc nevyplívá:
<i>V neposlední řadě považuje Ústavní soud za nutné vyjádřit pochybnosti i nad tím, zda je vůbec žádoucí, aby soukromé osoby (poskytovatelé služeb v oblasti internetu a telefonní a mobilní komunikace, zejm. mobilní operátoři a obchodní společnosti zajišťující připojení k internetu), byly nadány oprávněním uchovávat veškeré údaje o jimi poskytované komunikaci, i o zákaznících, jimž jsou jejich služby poskytovány (tzn. údaje jdoucí i nad rozsah údajů, jež jsou dle napadené právní úpravy povinny uchovávat), a volně s nimi za účelem vymáhání pohledávek, rozvoje obchodní činnosti a marketingu disponovaly</i> Zde vybízí pouze k zamyšlení nad tím, jestli je přijatá úprava zákona dostačující a zmiňuje tento problém.

fungy

potichu vyskrtli v clanku III. bod 2 aj u nas na slovensku :)
http://www.teleoff.gov.sk/index.php?ID=1468

spioon3

Tak když tohle ústavní soud zrušil, tak ta studentka s tím sčítáním musí zákonitě uspět, je to přece to samý,taky zásah do lidských práv a svobod.

Oldis

zlaty voci, to nam tu nehrozi, ve scitani ovecek nejsou jen penize, ale i znacnej politickej tlak, je potreba ovcim ukazat ze sou ovce!

Mintaka

Zatím to tu nikdo nezmínil, ale policie financovala poskytovatelům připojení HW pro zajištění sledování včetně peněz na servis takového zařízení. Malí poskytovatelé z toho mohli mít docela zajímavý příjem navíc.

Co teď bude s nakoupenou technikou? Jednalo se o docela výkonné vybavení.

/A pak nejsou peníze na platy a na benzín./

xxxxxxxxxxxxx

ach jo panové nevím jestli jste najivní nebo tak už otupělí od těch kidu ktarýma nás krmí ti trumberové ve vládě !

sice možná soud něco zakázal nebo zrušíl ! ale realita je taková že stějně se bude všecko nahrávat a uchovávát ! tzv (hovory na PVT hovory na mobilech “ jen kličová slova čas datum komu kam “ dále pak SMS MMS ! co se týče interneru a připojení ! tak tam to je sice složitější ale věřte nebo ne jde všecko ! zatím se jen zaznamenává P2P a a pár webu z „odkazy“ , ale pokud se dostanete na „paškál“ nebo se znelíbíte ! tak v tu ranu se zaznamenává všecko odkud kam co proč atd !

A jen tak na okraj není problém aby policie přišla za soudcem a řekla máme duvodné podezření že ten ten (stahuje šíří prodává děcké porno) i když to není samozřejmně pravda a ejhle povolení je na světě ! a už se informace hezky předavaji OSA a dalším vyžírkum ktaří přispivají dařečky na polici !
a pak se dozvíte v policejní svodce že třeba OSA poskytla duležíté informace o těch strašních multimilaardovým zlodějí co šiřili par filmu atd ! ale že inofomace vlastně poskytla jako prvni policie OSA to už nikde není ! což je samozřejmně zcela protiprávní a ne jen to porušeje to vnitřní předpisi pro PČR

takže jednoduše zase jen chtěly zalepit huby lidem ktarým se nelíbilo plošné sledovaní a vlastně tedka maji zcela pole otevřené a když někdo si bude stěžovat tak jednoduše pošlou do haje že to tak není a že je to zrušené ! takže tak

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Pocta C64

Za prvopočátek své programátorské kariéry vděčím počítači Commodore 64. Tehdy jsem genialitu návrhu nemohl docenit. Dnes dokážu lehce nahlédnout pod pokličku. Chtěl bych se o to s vámi podělit a vzdát mu hold.