Články v rubrice Knihovny a frameworky

Minule jsme vytvořili základy jednoduché aplikace, která bude ve výsledku schopna načítat tweety o Zdrojáku a v rozumné formě je prezentovat uživateli. Máme hotové základy GUI a napojení na živá data z Twitteru, v tomto díle nás čeká zlepšení vzhledu, přechody mezi obrazovkami aplikace a další „drobnosti“.

V minulém článku jsme prošli, co dělá Flex atraktivní volbou pro snadný vývoj napříč mobilními platformami, dnes je na čase trocha praxe – naprogramujeme jednoduchou, ale už netriviální aplikaci, která bude spustitelná na iOS, Androidu a dalších podporovaných platformách.

Yii, free open-source framework, je dostupný verejnosti približne od roku 2008. Jeho autor sa podieľal na vývoji frameworku Prado. Yii prichádza so silou, šikovnosťou a množstvom funkcií, ktoré urýchľujú vývoj webových projektov. Jednou z tých najšikovnejších, najviac uľahčujúcich prácu, je generovanie kódu — o ňom si dnes povieme.

Framework Yii (yes it is) je pomerne mladým hráčom na poli PHP frameworkov. Má však šancu miešať kartami na preplnenom trhu s frameworkami pre tento jazyk. Panuje okolo neho stále väčší ruch a záujem komunity okolo neho narastá. Poďme si ho preto v stručnosti predstaviť.

Formát JSON není třeba zdlouhavě představovat, v dnešním díle se zaměříme na to, jak pomocí něj v Cappuccinu zpracovávat a prezentovat data. Ukážeme si to na příkladu vyhledávání v populární službě Twitter.

Požadavky na implementaci online platebních nástrojů naráží na Svatou Trojici „rozumných důvodů“: Nejde to, nikdo to nechce, je to složité. První dva tentokrát ponecháme stranou a ukážeme si, že implementace plateb pomocí platebního nástroje PayPal nezabere víc než 30 minut čistého času – pokud tedy víte jak na to.

Minule jsme se naučili pracovat s uživatelským rozhraním a jeho základními prvky. Vytvořili jsme si jednoduchou aplikaci, která nám umožnila přidat položku z textového pole do pole CPArray. A v dnešním díle si naší aplikaci vylepšíme o možnost zobrazení záznamů v tabulce.

Před nedávnem jsme si na těchto stránkách představili grafickou knihovnu Raphaël, která umožňuje jednoduše vytvářet vektorovou grafiku. Používá k tomu SVG (či VML). Podobně funguje i knihovna, kterou si představíme dnes, jenom místo SVG pracuje nad Canvasem. Hlavní výhodou je schopnost používat vrstvy.

V minulém díle jsme se podívali na základní třídy frameworku Foundation a vyzkoušeli jsme si práci s textovým řetězcem, polem, slovníkem a dalšími základními třídami. Dnes se podíváme na framework AppKit, který má za úkol pracovat s objekty uživatelského rozhraní – např. textové pole, tabulka, apod. Také si napíšeme první smysluplnou aplikaci – jednoduchý todo list.

Javascriptová knihovna Raphaël zapouzdřuje a sjednocuje práci s vektorovou grafikou v různých prohlížečích. Dokáže využít SVG tam, kde je podporováno; kde není, pracuje s VML. Pomocí této knihovny lze snadno vytvářet přenositelné a interaktivní aplikace založené na vektorové grafice. Ukážeme si, jak s ní pracovat.

V minulém díle jsme se podívali na to, co to je Objective-J a Cappuccino z obecného hlediska, a také jsme si připravili pracovní prostředí pro vývoj. V dnešním díle se podíváme detailněji na syntaxi Objective-J a začneme postupně procházet celé Cappuccino a jeho jednotlivé části.

Pokud jste na letošním WebExpo viděli přednášku Lukáše Hurycha s názvem „Příprava Cappuccina za 30 minut“, není třeba vám tento open source framework pro vytváření webových aplikací v jazyce Objective-J představovat. V seriálu, který právě začíná, se na Cappuccino podíváme podrobněji a ukážeme si, jak s ním pracovat.

V rámci seriálu o Doctrine 2 dnes budeme pokračovat v tématech nakousnutých posledně. Podíváme se podrobněji na stavy entit v průběhu jejich života. Ukážeme si nejdůležitější fungování UnitOfWork i práci s transakcemi a zamykáním.

Prostředí pro provoz aplikací v Djangu se musí postarat o co nejefektivnější využití prostředků, zejména o spouštění a ukončování procesů. V článku si představíme jednu z možných konfigurací takového prostředí. Pro odbavování aplikace použijeme HTTP server Cherokee a obdobu FastCGi – protokol uWSGI.

V závěrečné části naší trilogie si ukážeme, jak se pomocí Happstacku dá pracovat s formuláři, pomocí kterých uživatelé mají možnost zadávat data do našich webových aplikací. Rovněž si představíme ukládání dat do stavové monády MACID.