Seriál Do hlubin implementací JavaScriptu

Od vydání posledního posledního dílu seriálu o implementacích JavaScriptu uplynul měsíc a půl nabitý zajímavými událostmi. Co nového přinese nový javascriptový engine Opery? Jak je na tom s rychlostí JavaScriptu nová betaverze Safari? A prosadí se V8 na serveru? Pojďme se na tyto otázky podívat.

Dnešním článkem uzavíráme náš seriál o implementacích JavaScriptu - otestováním jejich výkonu ve třech nejčastěji používaných sadách testů: SunSpider, Dromaeo a V8 Benchmark Suite. Prozkoumáme přitom jak stabilní, tak vývojové verze všech důležitých prohlížečů. Chcete vědět, kdo je vítěz?

V předchozích dílech našeho seriálu jsme si popisovali implementace JavaScriptu uvnitř webových prohlížečů. Dnes jejich svět opustíme a podíváme se na Rhino, implementaci JavaScriptu v Javě. Představíme si její interpret a kompilátor a především si popíšeme, jak JavaScript umí díky Rhinu spolupracovat s Javou.

Dnes nahlédneme pod pokličku V8 - interpretu JavaScriptu uvnitř Google Chrome. Podíváme se na tři jeho klíčové vlastnosti - kompilaci do nativního kódu, skryté třídy a garbage collector. Na závěr si ukážeme, jak V8 implementuje JavaScript z velké části v JavaScriptu samém.

V předchozím dílu našeho seriálu jsme si představili SpiderMonkey, interpret JavaScriptu ve Firefoxu. Dnes si povíme o jeho vývojové verzi TraceMonkey, která zvládá kompilaci do nativního kódu pomocí nové techniky zvané trace trees. Vyzkoušet si ji můžete v betaverzích Firefoxu 3.1.

Tímto dílem seriálu o interpretech JavaScriptu zahajujeme část věnovanou interpretu SpiderMonkey. Dnes si ho představíme a popíšeme si, jak v něm probíhá zpracování javascriptového kódu. Pozastavíme se také nad jeho reprezentací hodnot a optimalizacemi, které umožňují efektivní práci s řetězci a poli.

V dnešní části seriálu dokončíme povídání o interpretu SquirrelFish. Podíváme se na to, jakým způsobem urychluje práci s regulárními výrazy a jak optimalizuje přístup k vlastnostem objektů. Článek zakončíme popisem některých optimalizací, které jeho vývojáři chtějí implementovat v blízké budoucnosti.

Dnes se budeme věnovat tomu, jak urychlit vykonávání instrukcí bajtkódu JavaScriptu ve virtuálním stroji SquirrelFish. Představíme si přitom techniku direct threading, která zrychluje dispatching instrukcí, a další optimalizace. Na závěr článku se podíváme, jak je na tom SquirrelFish s generováním nativního kódu.

Tímto dílem začínáme část seriálu o implementacích JavaScriptu, která se bude věnovat vnitřnostem konkrétních implementací. Začneme s popisem vybraných částí interpretu SquirrelFish - podíváme se, jak se v něm reprezentují hodnoty javascriptových proměnných a jak je navržen jeho virtuální stroj a bajtkód.

V tomto dílu dokončíme přehled implementací JavaScriptu a podíváme se, kde všude kromě webových prohlížečů se dá tento jazyk najít. JavaScript můžeme totiž používat také v Javě, Flashi, .NETu, ale třeba i na webovém serveru Apache, v Emacsu a v několika jiných nečekaných prostředích.

Dnešním dílem opouštíme teorii a začínáme se věnovat konkrétním implementacím JavaScriptu. Dnes stručně projdeme ty, které jsou k nalezení uvnitř webových prohlížečů Internet Explorer, Firefox, Safari, Opera, Google Chrome a několika dalších. Ukážeme si, co je pro ně charakteristické.

V dnešním dílu seriálu zakončíme obecné povídání o rychlosti interpretace JavaScriptu. Podíváme se na funkci eval, dále na to, jak výkonnostně nepříjemná může být možnost zjistit informace o parametrech funkcí na zásobníku a také na příkaz with. Na závěr si stručně povíme, jak jsou interprety obvykle implementované.

Ve druhém dílu seriálu o implementacích JavaScriptu se podíváme na to, proč není snadné JavaScript rychle interpretovat, a které vlastnosti tohoto jazyka mají největší negativní vliv na jeho výkon. Zaměříme se přitom na problémy způsobené jeho dynamičností.

Tento článek otevírá nový seriál, který bude věnován implementacím JavaScriptu. Postupně si v něm představíme nejdůležitější současné interprety tohoto jazyka (především ty obsažené ve webových prohlížečích) a u některých vybraných se podrobněji podíváme, jak vypadají uvnitř. Nejvíc nás přitom bude zajímat, jaké techniky se v nich používají pro optimalizaci a urychlení spouštěného kódu.