Náš seriál se tímto dílem dostal na naprostý konec (což ovšem neznamená, že už by se o Djangu nedalo psát mnohem víc). Proto se zevrubně podíváme na několik součástí Djanga, na které se v předchozích dílech nedostalo, a také si ukážeme nějaké tipy a triky, které vám pomohou v další práci s tímto frameworkem.
Velká návštěvnost webového projektu sice autora většinou těší, ale často přináší i problémy se stabilitou a dostupností systému. V předposledním díle seriálu o frameworku Django se proto podíváme na kešovací systém Djanga a na to, jak pomocí něj zvládnout příval návštěvníků.
Vytvořením projektu naše práce nekončí. Je potřeba ho zpřístupnit světu a poté udržovat. Ukážeme si nezbytné kroky při nasazování projektu a několik možných konfigurací webového serveru.
Pokud webový projekt chcete zpřístupnit co nejširšímu publiku, musíte ho lokalizovat do dalších jazyků, nebo alespoň umožnit, aby byl v případě potřeby lokalizován. Django na tyto účely využívá externí nástroj
gettext.
Holá instalace Djanga má mnoho různých funkcí. Určitě však časem zjistíme, že nám nějaká maličkost chybí. Proto se v tomto díle podíváme na několik ukázek možného rozšíření.
Základní instalace Djanga obsahuje několik užitečných aplikací. V tomto dílu seriálu se podíváme na komentářový systém a na statické stránky.
Kromě textových dat můžeme poskytnout možnost uživatelům vkládat do aplikace binární data v podobě souborů. V dnešním pokračování seriálu o frameworku Django se zaměříme právě na tato data, konkrétně na obrázky a jejich náhledy.
Občas potřebujeme nějaký obsah zpřístupnit pouze určité sortě návštěvníků. Abychom návštěvníky odlišili, musí se autentizovat pomocí identifikačních údajů, což může být například uživatelského jméno a heslo. Django má v sobě zabudovanou podporu takovéto autentizace a také máme možnost autorizovat přístup pomocí přístupových práv a skupin.
Pomocí formulářů uživatelé zadávají data do aplikace. Manuální zpracovávání formulářů ale bývá pro programátory hodně otravné. Django naštěstí umožňuje formuláře generovat a zpracovávat, což programátorům usnadňuje život. V článku se na zpracování formulářů v Djangu podíváme podrobněji.
Používání generických pohledů, které jsme si představili minule, je pohodlné, ale u složitějších prezentací dat si s nimi bohužel nevystačíme vždy. Proto se v dnešním díle podíváme na několik netriviálních příkladů pohledů a šablon.
Projekt jsme na konci minulého dílu zanechali ve stavu, ve kterém správci mohou pohodlně upravovat data z našich databázových modelů. Nyní se naučíme, jak tato data prezentovat návštěvníkům webu.
Automaticky generovanou administraci lze označit za killer feature Djanga. Umožňuje uživatelům jednoduše přidávat, upravovat a mazat data v projektu, aniž bychom museli programovat vlastní správcovská rozhraní. V dnešním článku si ukážeme, jak takové administrační rozhraní v Djangu vytvořit.
V minulém díle jsme se naučili ukládat záznamy do databáze, dnes se je naučíme odtamtud vybírat, upravovat a mazat. Rovněž si ukážeme vazby mezi tabulkami a několik tipů, týkajících se databázového modelu Djanga.
Databáze je základem každého většího webu. Django umožňuje vytvářet databázové modely a pracovat s jejich daty pomocí ORM přístupu. Abychom si to mohli vyzkoušet, představíme si větší aplikaci, kterou budeme postupně budovat.
Dnes si projdeme nastavení vytvořeného projektu a vyzkoušíme si rozběhat svou první aplikaci. K tomu budeme potřebovat přidat položku do seznamu URL, nějaký jednoduchý pohled a šablonu.
Django, webový framework napsaný v Pythonu, staví na principech maximální produktivity a znovupoužitelnosti. Neustále se vyvíjí a začíná se stávat populárním i mezi českými webovými vývojáři. Pojďme se podívat na jeho historii, základní vlastnosti a instalaci krok za krokem v prvním díle tohoto seriálu.
