Seriál Nerelační databáze

V předcházejícím článku jsme si ukázali základy toho, jak pracuje MySQL a CouchDB, porovnali jsme postupy jak modelovat data, a také jsme si ukázali, jak fungují základní dotazy a seznamy záznamů, a to jak pomocí SQL dotazů v MySQL, tak i s použitím pohledů (view) v CouchDB.

Pokud máte databázi postavenou na MySQL, možná jste zvědaví, jestli, a hlavně jak, je možné s vaší databází přejít na CouchDB. Největší překážkou není technická stránka vytvoření CouchDB nebo ukládání informací; nejnáročnější je začít uvažovat o datech jiným způsobem a uvědomit si, jak to změní logiku vaší aplikace.

Se sociálními sítěmi přišly i zvýšené nároky na uskladnění a filtrování obrovského množství dat. Klasické relační databáze ztrácely dech a bylo potřeba najít něco jednoduššího, co zvládne miliony požadavků za sekundu. Takových databází je celá řada. Někde uprostřed stojí Redis, a o něm si teď povíme.

Názvy nástrojů z řady Tokyo jsou programátorům v Ruby jistě povědomé, ať již jde o Tokyo Cabinet či Tokyo Tyrant. V článku vám blíže představí koncepty i oba nástroje sám autor Mikio Hirabajaši. (Článek vznikl jako překlad z japonského originálu a vychází s autorovým svolením.)

V předchozím článku o Amazon SimpleDB jsme si popsali principy funkce této databáze. Dnes si ukážeme, jak s touto databází pracovat přímo na úrovni API. Amazon SimpleDB nabízí pro přístup k službám rozhraní SOAP a REST. V článku si ukážeme, jak využít to druhé, a to z prostředí jazyka PHP.

SQL, nebo NoSQL? V tomto článku není cílem řešit, jestli mají pravdu zastánci relačních databází nebo zastánci NoSQL, ale podívat se konkrétně na to, jak by vypadal takový školní databázový návrh pro key-value databázi, a jak moc je odlišný od návrhu pro klasickou SQL databázi.

Asi nejznámějším cloudem je Amazon AWS, který poskytuje širokou škálu služeb – od virtuálních strojů (EC2) a úložiště (S3) až po platební bránu či „webové rozhraní k lidské práci“ (Mechanical Turk). Jednou ze služeb je i NoSQL databáze, nazvaná prostě SimpleDB. V tomto článku se budeme věnovat právě jí.

Neschémové databáze (pro které se vžilo označení „NoSQL“) jsou stále populárnější. Vývojáři začínají často narážet na omezení relačních databází, jejichž návrh je sice časem ověřený, ale přece jen poněkud staršího data. Pojďme se podívat na zajímavý příklad netradičního využití MySQL ve službě FriendFeed.

Dnes nás čeká poslední část miniseriálu o CouchDB, tak trochu jiné databázi. V této části se dozvíte, jak na replikaci, co dělat, když vám databáze zabírá moc místa, a o tom, jak pomocí pohledů dát datům strukturu.

CouchDB je dokumentově orientovaná databáze s HTTP RESTful rozhraním. Před týdnem jsme si představili základní koncepty, ze kterých vychází, a stručně si vysvětlili, jak ji nainstalovat a jak ji ovládat. Dnes si přečtěte pokračování, v němž si řekneme něco víc o správě databází a dokumentů.

Ukládání dat je záležitost, kterou řeší vývojáři téměř denně. Existuje mnoho cest, jak k problému přistoupit. jednou z cest může být například CouchDB: distribuovaná, dokumentově orientovaná databáze s HTTP RESTful JSON API (tolik zkratek pohromadě...), kterou lze indexovat ve stylu MapReduce.