Lisp má své výhody i v přehlednosti, například maximální soudržnost v syntaxi. Prakticky vše (definice funkce, definice makra, volání funkce/makra, podmínky, cykly atd.) má tvar:
(název-funkce-makra-atd parametr-1 parametr-2 ... parametr-n)
…což je na jednu stránku výhodné, na druhou stranu jsem si ani po třech semestrech programování v Lispu nezapamatoval definici do cyklu, který tam vypadá následovně:
(do ((temp-one 1 (1+ temp-one))
(temp-two 0 (1+ temp-one)))
((= 3 temp-two) temp-one))
